Základy současného Internetu byly položeny v době éry střediskových počítačů (mainframes) a Internet dospíval v době, kdy jako hlavní počítačové prostředky dominovaly pracovní stanice. Dnes je situace zcela jiná. V provozu Internetu dominuji osobní počítačei a mobilní telefony. Stále intenzivnější je provoz typu peer-to-peer neboli uživatel-uživatel a za dalších pár let bude situace zase jiná. Provoz v současném Internetu je stále iniciován lidmi. Jejich snahou je získávat informace a navzájem se spojovat a vyměňovat si data (dopisy, obrázky, hudbu, filmy) nebo si přímo interaktivně psát, telefonovat, obchodovat nebo si hrát hry.

Už dnes jsou uživatelé obklopeni dalšími zařízeními, jako jsou senzory, monitory, řídící členy regulačních systémů atd., které používají Internet. Máme je doma, na ulicích hlídají a řídí dopravu, jsou použity ve výzkumu a sledování životního prostředí, ve zdravotnictví, v průmyslu, ve výzkumu, prostě všude. Velkým problémem bude, že takových zařízení bude nakonec mnohonásobně více než lidí a jejich vzájemná komunikace bude v Internetu dominovat.

Většina dnešní komunikace je vedena po vedeních (ať drátových nebo optických). Stále více se však prosazují bezdrátové technologie. To přináší do Internetu další stupeň volnosti, nové uplatnění a nové aplikace, ale také další problémy. Jedním z nich je zajištění bezpečnosti a jiným třeba obsazenost radiových pásem. Už dnes je v rozvinutých zemích veden boj o frekvence.

Internet vznikl v prostředí, kdy uživatelská komunita byla malá a kdy se dalo většině uživatelů důvěřovat. V okamžiku, kdy se Internet stal realitou dnešního světa, stal se stejným předmětem kriminálních praktik, jako v každé jiné oblasti. Manipulace, zneužívání, obtěžování a napadání je dnes běžnou realitou, se kterou se denně setkává každý uživatel.

Dnes v Internetu dominuje komerční aktivita a v ní dominují velké IT firmy, jako jsou Google, Amazon, Microsoft, Apple, IBM, atd., výrobci komunikačních technologii jako CISCO, SAMSUNG, Huawei a samozřejmě i telekomunikační operátoři.

Vedle komerčního internetu však stále existuje i akademický Internet, ten není zanedbatelný a žije si svým životem od založení samého Internetu. Dnes je reprezentován tzv. NRENy National Research and Educational Networks v každé zemi. V rámci kontinentů jsou NRENy integrovány a propojeny prostřednictvím společenství jako jsou GEANT v Evropě, Internet2 v USA a APAN v Asii.

Ve světě je proto otevřeno mnoho projektů, které by měly vývoj Internetu nejen podrobně sledovat, ale i usměrňovat a modifikovat tak, aby nakonec divoký vývoj Internetu sám sebe nepřivedl k totálnímu kolapsu.

V čele takové iniciativy stojí NSF - National Science Foundation, která stála již v 70. letech u zrodu Internetu, a proto v obavách o jeho další osud vypisuje granty a financuje projekty v rámci iniciativy NGI (New Generation of internet). Je to snaha o to, aby se Internet mohl svobodně vyvíjet v akademické prostředí bez ohledu na komerční giganty a jejich zájmy. Tak vznikly projekty Planetlab, který byl úspěšně používán po dobu téměř 20 let (2002-2020). Později ho nahradily GENI - Global Environment for Network Innovation nebo FIND - Future Internet, kterými NSF chtěla reagovat na aktuální vývoj. Řešení těchto projektů se účastní velké integrované týmy, pokrývající jak vědeckou sféru, tak přední výrobce IT, kteří se dnes na dodávkách klíčových technologií pro Internet podílejí. NSF investovala do těchto projektů značné finanční částky. Posledním projektem je FABRIC-testbed. Ten propojuje optickou sítí mnoho uzlů vybavených silnou výpočetní i úložnou kapacitou umožňující realizovat různé experimenty. V roce 2023 se nám podařilo zajistit, aby użivatelé CESNETu mohli i tento projekt poużívat.

• jn*